| Autor: | | Vytvořeno: 22.08.2006 - Změněno: 11.09.2006 |
1925 - 60. léta: Od vstupu Škody k první Octavii
![]()
1925: DO MOTORISMU VSTUPUJE ŠKODA
![]()
Po první světové válce se firma Laurin Klement prosazovala v rámci nové Československé republiky a její slavná předválečná vítězství v mezinárodních podnicích byla jen vzpomínkou. Až do převzetí strojírenským gigantem Škoda v roce 1925 pokračovala v soutěžích na domácí půdě. Mimochodem, přestože Škoda byla proslavena těžkým strojírenstvím, ještě před fúzí stavěla právě v licenci Laurin Klement limuzíny Hispano-Suiza. Po proběhlé akvizici své podnikání v automobilovém průmyslu soustředila do značky Laurin Klement a do továrny v Mladé Boleslavi začala také více investovat.
![]()
Zatímco konkurence stavěla stále více soutěžních speciálů, Škoda se zaměřila na design a výrobu sériových automobilů a sportovní aktivity LK postupně ukončila. Obrat nastal v roce 1933, kdy se jel první závod 1000 mil Československa (šlo o soutěž, odehrávající se po vzoru italské Mille Miglia na veřejných komunikacích). Škoda do něho tehdy přihlásila tři šestiválce 637 a v pořadí dvoulitrů nakonec skončila na druhém, třetím a čtvrtém místě.
O dvanáct měsíců později obsadila ve stejné třídě druhé místo. Dvojice standardních Populárů navíc přivezla z obtížné Alpské rallye, dlouhé 1800 km, dva alpské poháry a dvě zlaté plakety.
Pro rok 1935 firma postavila čtyři speciální modely Škoda Rapid SIX opatřené aerodynamickou karoserií typu coupé z lehké slitiny. Jejich motory měly vyšší kompresy, takže stroje dosahovaly maximální rychlost 130 km/h. Tyto stylové sportovní vozy zaznamenaly v domácích soutěžích četná vítězství.
![]()
Pozdější ústup ze soutěží byl nahrazen účastí v dálkových “spanilých jízdách“ s vozy Popular a Rapid. Šlo například o cesty kolem světa, napříč Afrikou, z Prahy do Kalkaty a podobně.
![]()
Na sportovním poli se firma pokusila prosadit v lednu roku 1936, kdy na Rallye Monte Carlo přihlásila sportovní verzi roadsteru Škoda Popular. Ve třídě do 1500 ccm dojel druhý a svým výkonem Škodu inspiroval k výrobě dalších 71 vozidel tohoto modelu. Úspěchy přicházely z celého světa. Česká auta si skvěle vedla v Balkánské rallye (Bělehrad – Athény), na Africkém závodě z Nairobi do Johannesburgu i v případě klasického závodu Mercedes – Montevideo v Jižní Americe, kde Victor Fabini s Populárem 1100 ccm porazil i mnohem výkonnější konkurenci a v roce 1939 oslavil absolutní vítězství.
![]()
![]()
1948: ZA ŽELEZNOU OPONOU
![]()
Během druhé světové války byla mladoboleslavská továrna zničena, přesto se však Škoda na závodní dráhu brzy vrátila. V roce 1948 přihlásila do 24hodinového závodu ve Spa tři standardní čtyřsedadlové Tudory 1101. Jeden z nich dlouho vedl svoji třídu, ale po třinácti hodinách mu praskla pérová spona v motoru. Na základě podvozku a motoru ze sériového vozu Škoda 1101 Tudor byla vyvinuta také dvě dvousedadlová auta ve tvaru doutníku. Tuto dvojici supersportovních vozidel vybavila Škoda motory o objemu 1089 ccm, 1221 ccm a také přeplňovaným agregátem o objemu 1490 ccm s výkonem 180 koní a maximální rychlostí 200 km/h. Československo se však už nacházelo za železnou oponou, a tak tyto stroje sbíraly vavříny především v domácích soutěžích. V roce 1952 ale zvítězily i v Lipsku a o rok později na Sachsenringu.
![]()
V roce 1957 firma postavila dva atraktivní sportovní vozy s karoserií ze skleněného vlákna – Spidery s motorem OHC 1100 ccm a později k nim přidala také tři hliníková coupé. Z ekonomických a politických důvodů ovšem byla jejich soutěžní kariéra značně omezena.
V roce 1964 spatřil světlo světa první jednosedadlový závodní vůz Škoda s jednolitrovým motorem, který odpovídal předpisům FIA pro formuli 3, určenou pro málo podporované závody ve Východním bloku. V souvislosti se zavedením nové formule F3 s objemem 1600 ccm se v roce 1970 Škoda opět vrátila k úpravám cestovních automobilů a sportovních vozů, které startovaly ve třídě do 1000 ccm v Evropském mistrovství.
![]()
Pak následovala dvojice sportovních prototypů, úspěšná především v domácích závodech do vrchu. Jejich volant tehdy svíralo jezdecké eso – Václav Bobek.
![]()
![]()
Z 60. LÉTA: ÚSPĚCHY PRVNÍ OCTAVIE
![]()
![]()
Začátkem 60. let se stala sportovní hvězdou octavia, a to především díky dvěma novinkám: nezávislému zavěšení a důmyslnému slitinovému motorovému bloku se třemi ložisky. Ačkoliv žádný oficiální tým v té době neexistoval, modely, které si v továrně upravovali a ladili především samotní jezdci, slavily úspěchy na soutěžích po celé Evropě. V roce 1961 octavia zvítězila ve své třídě a ještě téhož roku obsadila šesté místo absolutně v Rallye 1000 jezer ve Finsku. O rok později opět slavila úspěch vítězstvím ve třídě do 1300 ccm na Rallye Monte Carlo.
![]()
V následujícím období přišlo na řadu několik soutěžních vozů s motorem vzadu – modely 110, 120, 130 RS a 130 LR – které využívaly své legendární „zadní“ adheze na kluzkých površích. V 70. a 80. letech s nimi na mnoha soutěžích mistrovství světa zvítězily ve své třídě takové hvězdy, jako byly John Haugland a Ladislav Křeček (např. v Rallye 1000 jezer, Acropolis, San Remo a RAC). Jedním z nejúspěšnějších vozů v historii automobilového sportu se stal ve třídě do 1300 ccm homologovaný speciál Škoda 130 RS, charakteristický dvěma karburátory a zajímavou aerodynamikou. Pro firmu získal největší vítězství od dob druhé světové války. Kromě toho byl úspěšný i na okruzích, kde v roce 1981 vyhrál před BMW mistrovství Evropy cestovních vozů.
![]()
Tyto pozoruhodné úspěchy byly dosaženy bez podpory komunistického vedení firmy a dokonce existují důkazy o tom, že se někteří řídící pracovníci pokoušeli malému soutěžnímu týmu zabránit v zámořských startech. Přesto však sportovní úspěchy automobilů značky Škoda pokračovaly, a to až do příchodu nového modelu s pohonem přední nápravy – vozu Škoda Favorit, který v polovině 80. let navrhl italský designér Bertone.
![]()
![]()
Pokračuj na: 1991: Vznik týmu Škoda Motorsport
|
